Today is your lucky day

O tom, že když se budete trochu snažit a trochu makat, tak dosáhnete toho, co chcete. O tom, že občas musíte být ve správnou dobu na správném místě. A taky o tom, že se vyplatí otevřít pusu nejen proto, abyste do ní nalili pivo.

Když se před pár týdny udělalo koncem léta trochu hezky, vyrazili jsme na oběd někam ven, mimo budovu, někam, kde nedávají UHO i do postmixu místo koly. Ta restaurace na Praze 4 mě zaujala dobrým jídlem a velikostí porce, která mi i bez zabalení s sebou vystačila bez problémů ještě na druhý den. O jídle ale psát neumím a tak popis chuťových zážitků nechám raději na někom povolanějším, třeba na slečně Hořkosladké. Během toho, co jsem počítal benefity, se kterými bych stravu mohl zaplatit mě číšník překvapil, otázku “Můžu se na něco zeptat?” totiž od obsluhy neslyšíte zrovna často. Následovalo však něco, co mě celkem slušně vykolejilo, “nejste náhodou Michal Špaček?“. Odpověď “To náhodou jo” jsem protlačil mezi zuby a trochu vyděšeně jsem se díval kolem sebe, jednak na reakce kolegů a kamarádů a jednak jsem vzpomínal, co jsem v této restauraci kdy provedl. Nevzpomněl jsem si, nejspíš proto, že jsem tam byl poprvé.

Chlapík však pokračoval, “já tady celý léto dřu, abych si vydělal na Vaše školení“, povídá a já se nezmohl na nic jiného, než pár korun dýška a ne-zrovna-moc-rozvitou větu, která se nesla v duchu “tak snad se brzy uvidíme“. Celebrita je full-time job, ale nic pro mě, evidentně. Od té doby nad touhle událostí pořád přemýšlím a přehrávám si ji znovu a znovu tak, jak to znáte z kriminálek, jako bych hledal zvuk v pozadí, který mi řekne, kde byla nahrávka pořízena. Ne kvůli tomu, že by mi ta situace dělala nějak extra dobře, ale spíš kvůli tomu chlapíkovi, přemýšlím, co ho vedlo k tomu, aby vzal svůj život do vlastních rukou a udělal to co zrovna musí, aby později mohl dělat to, co chce. Aby si vydělal nějaké peníze, koupil za ně trochu toho vzdělání a pak se mohl živit tím, co ho baví, tedy nejspíš vývojem webových aplikací a aby mohl případně současnou práci opustit. Ačkoliv co jsem si tak všiml zbytku sehraného týmu v dané restauraci, nebude se opouštět snadno. Totiž, nejen jídlo vypadalo roztomile a nejen porce byly velké, if you know what I mean.

Tento přístup k životu a k překonávání nástrah a nepřízně osudu se mi zamlouvá. Chcete něčeho dosáhnout? Neseďte doma a nekoukejte celý večer na televizi, ale něco pro ten úspěch udělejte. Nebaví vás sedět v kanceláři 9-5 a dělat tu hloupost, co šéf vymyslel? Založte nějaký vlastní byznys. Vadí vám šéf? Vyhoďte ho, změňte přístup, tým nebo firmu. Nechápete pomalé korporátní procesy? Jděte vytvářet hodnoty do menší a rychlejší firmy. Zapomeňte na teplá místečka a opouštějte vaši komfortní zónu, jak jen to jde. Z venku totiž uvidíte to, co vevnitř vidět nelze.

Zkrátka, přístup chlapíka z restaurace se mi líbí. Má kuráž a nebojí se ušpinit si ruce (a to v restauraci platí občas doslova), aby něčeho dosáhl. Takové lidi bych chtěl nějakým způsobem podporovat a tak jsem se rozhodl, že školení, na která tak dře, mu nabídnu zdarma* v termínu, který se mu bude hodit (shameless plug: termíny školení jsou aktuálně vypsané na polovinu října). Stačí, když se mi ozve, napíše nebo zavolá. Pokud bude zájem, tak společně s Node5 navrch přidáme Full Membership na tři měsíce, o výhodách tohoto programu se nejlépe přesvědčí(te) osobně při návštěvě Node5. Teď už jen doufám, že mě třeba ten chlapík sleduje na Twitteru a že si tohle přečte, nicméně pokud mi chcete pomoci a myslíte si, že znáte někoho, kdo pracuje v restauraci Melina, tak mu řekněte “today is your lucky day, maybe” a dejte mu odkaz na tenhle článek. A pamatujte, když nebudete pořád sedět u televize a budete něco dělat, štěstí se může usmát i na vás. Nicméně v mém případě už pouhé “můžu se na něco zeptat” příště určitě stačit nebude.

* Conditions apply: “There ain’t no such thing as a free lunch” a oběd tedy v ceně zdarma není zahrnut.

6 komentářů u “Today is your lucky day
  1. Pěknej příběh:o) A klobouk dolů před těmahle lidma., já si vždycky v supermarketu říkám, jak vidím tu symfonii pípacích pokladen, jak to ty prodavačky vydrží. Pracovat osm hodin denně, bez vize, v kontaktu s někdy nepříjemnými lidmi, i když, možná že i mezi něma se objeví někdo, kdo čeká na tvé školení:))

    Btw. po přečtení čtvrtého odstavce jsem si řekl, proč mu sakra to školení nenabídl zadarmo nebo se slevou?:-D Ale konec článku mě uklidnil:-D

  2. Pěkné! :-) Úplně mi to připomnělo, jak jsem kdysi jako student dřel přes léto na pitomejch brigádách (sklady, callcentrum, obchody) a pak si za vydělané peníze kupoval knihy o programování :-)

  3. Na noční v Hypernově bývala na brigádě úžasná mladá sochařka.
    Byl s ní večer před desátou vždy úžasný pokec.
    Holčina, která teď – a nutno zdůraznit, že skvěle – fotí v mém ateliéru sedávala po čas studií na kase v Globusu.
    Nesuďte lidi podle toho co dělají, ale až podle toho co zjistíte jací jsou :)

  4. Áá, náš spolupracovník Sůva se konečně dočká svého školení :-).

  5. He, nevím. Takový číšník si v hospodě na dýškách vydělá možná víc než programátor. :DD

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Mete pouvat Markdown: **Tun**, *kurzva*, `kd` atd.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>